Migros

Migros je největší maloobchodní řetězec ve Švýcarsku a zároveň jeden z největších zaměstnavatelů v zemi. Byl založen v roce 1925 podnikatelem Gottliebem Duttweilerem, který začal podnikat s pěti nákladními vozy rozvážejícími po Curychu jen šest základních potravin: kávu, rýži, cukr, těstoviny, kokosový tuk a mýdlo. Duttweilerův nápad byl na tehdejší dobu revoluční, zboží prodával bez mezičlánků přímo lidem, a proto o 10 až 30 procent levněji než kamenné obchody. Odtud pochází i název Migros, spojení francouzského "mi" (napůl) a "gros" (velkoobchod), tedy něco mezi velkoobchodem a maloobchodem.

Dnes skupina provozuje ve Švýcarsku zhruba 660 supermarketů, k tomu patří přes 870 poboček diskontu Denner, bezmála 400 večerek migrolino, banka Migros Bank, zdravotnická síť Medbase a e-shop Galaxus. Za rok 2025 vykázala obrat 31,9 miliardy švýcarských franků a zaměstnávala přes 90 tisíc lidí, takže zůstává jednoznačnou jedničkou švýcarského maloobchodu a firmou, kterou při cestě po Švýcarsku prostě nejde minout.

Proč v Migrosu nekoupíte pivo

Nejznámější zvláštnost řetězce, na kterou narazí každý cestovatel, je absence alkoholu a tabáku. Duttweiler byl přesvědčen, že obchod nemá vydělávat na věcech, které zákazníkům škodí, a tento princip přežil i jeho. Naposledy o něm členská základna hlasovala v roce 2022 a napříč všemi deseti družstvy jej drtivou většinou potvrdila. V regálech Migrosu tak nenajdete ani láhev vína, ani plechovku piva. Pokud si chcete ve Švýcarsku koupit alkohol, zamiřte do Coopu, do diskontu Denner nebo do večerky migrolino u benzinových pump, což jsou mimochodem obchody, které Migros sám vlastní.

Jak se v Migrosu vyznat

Švýcarské prodejny se dělí podle velikosti a šíře sortimentu, poznáte to podle počtu písmen M na fasádě. K tomu skupina provozuje ještě několik menších formátů pod vlastními značkami:

• M (zhruba 800 m²) je nejmenší formát se základními potravinami a jen omezenou nabídkou nepotravinového zboží. Najdete jej na nádražích, v centrech měst a v menších obcích.
• MM (zhruba 2 300 m²) je klasický supermarket na běžný nákup s širším sortimentem potravin i drogerie.
• MMM (zhruba 7 700 m²) je hypermarket s prakticky kompletní nabídkou od pekárny přes textil až po elektroniku a knihy. Bývá v obchodních centrech na okrajích měst.
• VOI Migros-Partner jsou malé sousedské obchody provozované nezávislými živnostníky ve vesnicích a městských čtvrtích. Na rozdíl od klasického Migrosu tady koupíte i alkohol a cigarety.
• migrolino jsou večerky u benzinových pump a na nádražích s dlouhou otevírací dobou včetně neděle.
• Denner je diskontní řetězec ve vlastnictví Migrosu, zaměřený na nízké ceny a se silnou nabídkou vína a piva.

Vlastní značky jsou kapitolou samy o sobě. Nejlevnější řada M-Budget s charakteristickým zeleno-bílým kostkovaným obalem se ve Švýcarsku stala kultovní záležitostí a existují i její limitované edice od trekových bot po jízdní kola. Prémiovou linkou je Migros Sélection, biopotraviny nesou označení Migros Bio, hotová jídla řada Anna's Best a základní sortiment M-Classic. Migros zároveň hodně vyrábí ve vlastní režii, patří mu například čokoládovna Chocolat Frey nebo minerálka Aproz, takže velká část zboží v regálech pochází z jeho vlastních továren.

Migros za hranicemi Švýcarska

Hledat Migros mimo Švýcarsko je dnes marná práce. Jedinou zahraniční prodejnu s klasickým logem Migros najdete v Lichtenštejnsku v obci Schaan (Im Rösle 2). Ve Francii firma sice tři obchody stále vlastní, jsou to hypermarket v Thoiry (otevřen 1993), Étrembières (1994) a supermarket v Neydens (2009) u ženevské hranice, kam Ženevané jezdí na levnější nákupy, ale od roku 2025 fungují pod francouzskou značkou U jako Hyper U a Super U. Jméno Migros z jejich fasád zmizelo, dohledáte je jen pod novým názvem, uvnitř ale pořád koupíte i typický sortiment Migrosu.

V Německu Migros neuspěl hned dvakrát. Čtyři vlastní prodejny v Lörrachu, Freiburgu, Ludwigsburgu a Ludwigshafenu prodal v roce 2013 skupině Rewe, poté vsadil na síť biosupermarketů tegut, která ovšem nikdy nenesla jméno ani logo Migros. V březnu 2026 ji z velké části prodal skupině Edeka a z německého trhu odchází se ztrátou zhruba 600 milionů eur. Prodejnu s vývěsním štítem Migros tedy v Německu nenajdete, a to už přes deset let.

Zvláštní případ představuje turecký Migros. Ten vznikl v roce 1954 jako společný podnik švýcarského Migrosu a města Istanbul, v roce 1975 se ale osamostatnil a dnes je součástí turecké Anadolu Group. Se zhruba 3 700 prodejnami je největším potravinářským řetězcem v Turecku a se švýcarskou mateřskou firmou už ho nespojuje nic než logo a jméno. Cestovatel, který zná Migros ze Švýcarska, se tady setká s úplně jiným obchodem, alkohol je běžnou součástí sortimentu a dělení prodejen je o poznání bohatší:

• M, MM a MMM Migros fungují stejně jako ve Švýcarsku, tedy od malé prodejny se základními potravinami po velký supermarket s papírnictvím, textilem i kosmetikou.
• 5M Migros je hypermarket s nejširší nabídkou v celé síti, typicky v Ankaře, ve velkých anatolských městech a v turistických oblastech.
• Mjet (Migros Jet) jsou malé sousedské minimarkety, které vznikly z převzaté sítě Tansaş.
• Macrocenter je prémiový formát z roku 1995 s dovozovými delikatesami, biopotravinami a kavárnou, hlavně v lepších čtvrtích Istanbulu a Ankary.
• Macrokiosk je zmenšená verze Macrocenteru pro rychlý nákup.
• Mion jsou prodejny zaměřené na kosmetiku a péči o tělo.
• Migros Hemen je rozvážková služba s doručením v řádu minut a Migros Toptan velkoobchodní divize pro restaurace a hotely.